Mám rád míchaná vajíčka. A takových nás moc není.

Nemohlo mi uniknout, že vejce se v poslední době stávají dost kontroverzním předmětem, mohu-li to tak nazvat.

Ne, není to článek o prapodivné lidské touze zásobit blížního svého vejci na snídani, hojně praktikované na předvolebních mítincích jisté politické strany. Minimálně to není článek o mém názoru na politické dění . Nesnažím se jej nijak odborně komentovat, protože, po pravdě řečeno, mě to moc nezajímá. I když je to v určitých ohledech docela legrace.

Sluší se zmínit, že ačkoli v tom celém cirkusu hrají vejce poměrně důležitou roli, rozhodně to není jejich vina. Jakýmsi záhadným způsobem se dostaly přímo mezi dva znesvářené tábory, přičemž jeden tábor je využívá jako zbraně a druhý tábor je preventivně masakruje na potkání a vyhýbá se jim.

Mně osobně není sympatický ani jeden tábor. To jen tak pro pro pořádek. Spíš bych se chtěl zastat nebohých vajec, které si při vší své kulaté naivitě a nezúčastněnosti leží v platu v regálu, načež je kdosi zakoupí a dost hrubým způsobem je vyšle do světa. Asi na zkušenou..

Škoda, že nejsou Velikonoce, dalo by se to uhrát na svérázné pojetí tradice.

Nejradši bych všechna ta rozšlehaná vajíčka posbíral a udělal si je míchaná, nebo aspoň omeletu, rozhodně bych jim připravil důstojnější osud, než je tohle poněkud bezcenné mrhání přírodou.

A co ta nebohá máma - slepice? S vidinou kurníku zaplaveného sladkým zvukem pubescentního kvokání  se nechala oplodnit (že to řeknu tak bezcitně) pohledným kohoutem, spokojeně si hověla na vajíčkách a vybírala malé kuřecí dupačky v katalogu, načež jí vtrhli do reality chovatelé, sebrali jí všechny děti ve vývinu a zabalili do plat z recyklovatelného kartónu.

Máma-slípka to vše smutně pozorovala a svůj pro vnitřní klid si namlouvala, že její děti aspoň někoho příjemně zasytí a svým způsobem budou užitečnější, než by zabíraly místo v kurníku.

A ani tahle chabá útěcha se nesplní. Jak v poslední době končí její děti všichni víme. Rád bych jí pomohl, ale nemůžu. Všechna ta vejce bych nesnědl a i kdyby ano, z takového množství by mi bylo určitě těžko, pravděpodobně bych i dostal nějakou infekci ze špíny, co se na vejce nalepila během jejich válení se na dlažbě.

Proto bych se s dovolením přimluvil za obměnu munice, třeba za něco anorganického, případně bych si vymyslel jinou, serióznější funkci protestu nebo vyjádření svých antipatií, ať už se týkají čehokoliv.

Koneckonců, oranžové žloutky na oranžových tričkách moc nevyniknou.